2011/03/06

Kde je můj hamburger? (L 10,38-42)

Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: !Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!" Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde." L 10,38-42

(Introit: Žalm 139,1-5, 1. čtení: Lk 10,29-37, poslání: Micheáš 4,12)

Milé sestry, milí bratři,

Je ráno. Možná zvlášť pro ty mladé příliš ráno... Stihli jste se najíst? Ptám se, protože... já občas dostávám takový hlad, že neumím přemýšlet o ničem jiném. Když to tak nechám, tak mně i nakonec začne bolet hlava. A dneska ráno byl zrovna jeden z těch dnů... takže jsem si hezky šla do města (v ledničce toho právě nebylo moc). Uvažovala jsem, kam půjdu, obešla jsem skoro celé okolí, měla jsem chuť na něco opravdu dobrého a něco, co jsem taky dlouho neměla. Tak jsem šla do McDonald's. Chtěla jsem hamburger. Měla jsem takový hlad! Tedy… ještě ho mám. Nestihla jsem pojíst, protože jsem spěchala sem, takže pokud mě omluvíte, budu jíst právě teď. Opravdu musím. (Začít otevírat papírový sáček a další věci, komentovat, pak překvapení, že chybí sám hamburger). Kde je můj hamburger?
Umíte si to představit? Měla jsem takový hlad, že jsem zapomněla na to nejdůležitější. Toužila jsem po jídlu, a ono tam není. Soustředila jsem se na hledání jídla, ale když přišel čas na jeho vyzvednutí, tak mně už nezajímalo jestli tam opravdu je. Až do teď. A to už je pozdě.

Když Ježíš a jeho učedníci cestovali, přišli do města, kde žila Marta se svou sestrou Marií. Pozvaly Ježíše do svého domova a Marta okamžitě začala pracovat, aby připravila večeři pro Ježíše. Mezitím Marie jen seděla u nohou Ježíše a naslouchala jeho učení. Marta byla naštvaná, že jí sestra nepomáhala, a proto šla k Ježíši a řekla: "Vidíš, že moje sestra mi nepomáhá? Řekni jí, aby mi pomohla!" Ježíš odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde".

Marta měla tak veliký hlad a touhu poslouchat Ježíše, tak jako já po hamburgeru, že ho k sobě pozvala, ale když už přišel čas na spotřebu toho jídla, ono tam nebylo. Když přišel čas na poslouchání Ježíše, Marta celou dobu strávila v kuchyni.
Mnoho z nás dělá stejnou chybu jako Marta. Jsme tak zaměstnáni pracováním, školou, hraním, sledováním televize, že často zapomínáme na tu nejdůležitější věc. Zapomínáme trávit čas s Ježíšem!

No… počkat. Jsem zmatená. Na jedné straně jsme dneska slyšeli v prvním čtení o pasivním zákoníkovi, kterému Ježíš vyprávěl podobenství o aktivním Samařanovi, a na druhé straně Martu, které se dostalo napomenutí právě za to, že sloužila. Jednoho trestá za nicnedělání, a druhého za to, že něco dělá… Máme sloužit, nebo poslouchat?

Odpověď není jednoduchá. Abychom ji mohli lépe najít, podívejme se na podobnosti mezi anonymním zákoníkem (učitelem Písem Svatých), a ženou jménem Marta.
1. Za prvé vidíme, že jak zákoník, tak i obyčejná žena chtějí být dokonalí ve svém oboru. Učitel Písem Svatých zná zákon, ale když se Ježíš z Nazaretu objevil, náš učitel Zákona získal novou inspiraci pro vědeckou debatu. Marta je hospodyně. V této oblasti je expertkou.
2. Za druhé oba podřídili své životy Božím věcem. Zákoník jako učitel zákona má dodržovat šest set třináct přikázání. Marta dala svůj dům k dispozici pro potřeby církví.
3. Za třetí v nich vznikly otázky víry i služby. Učitel zákona slyšel, že Ježíš zřejmě ignoruje Desatero a nyní se naskytla příležitost k posouzení, jak se věci mají. Marta ke svému překvapení zjistila, že Ježíš se chová, jako kdyby neznal pravidla života v rodině a ve společnosti.
4. Oba podrobují své názory autoritě Ježíše. Zákoník, i když vidí sám sebe jako učitele v Izraeli, svou otázku na Ježíše začíná oslovením "Mistře". Také když se Marta cítí doma jako paní domu, její žádost Ježíši začíná oslovením "Kyrie" – "Pane".
5. Ani jeden nevidí svou chybu ve svém úsilí o dokonalost. Zákoník se chtěl před Ježíšem ospravedlnit tím, že není vhodné od něho očekávat pomoc, protože má vlastní duchovní úkol. Marta se snaží ospravedlnit sebe tím, že chtěla přehodit vinu na Marii.
6. Ježíš oběma odstraňuje závoj z očí. Učiteli podobenstvím o milosrdném Samařanu, a výzvou k aktivní službě a Martě slovy: "Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde".
7. Ježíš jim pomáhá najít klíč k řešení svých problémů. Učitel je pověřen rolí dělníka, a naopak Marta je pověřena převzít roli studenta a posluchače Božího slova.

Cítíte se víc jako ten zákoník, který sedí u nohou Ježíše a nic nedělá, nebo jako Marta, která si dělá starosti a trápí pro mnoho věcí?
I zákoník i Marta se naučili to, co měli. I když byla pro každého lekce úplně jiná. I zákoníkovi i Martě Ježíš vychází vstříc. Zákoník, který učí slovem, potkává Toho, který je mužem činu. Který padl do rukou ne jen jednomu gangu chuligánů, ale celému lidstvu, který je zraněn a polomrtvý, o kom víme, že ačkoliv byl mrtvý, vstal z mrtvých. Marta, činorodý člověk, který se obvykle sklání nad zraněnými, se potkává s Tím, který je ztělesněným Slovem.
To Ježíš se přiklání k jejich cestám života, jejich způsobům smýšlení, a to proto, aby mohli zjistit, jací skutečně sami jsou, aby mohli poznat pravdu o své vlastní lásce k Bohu a bližnímu, a aby mohli přijít k pokání a s bázní uváděli ve skutek své spasení.
Starejme se jako Marie o to, co je základem našeho života, o naši duše a další růst. Ora et labora. Modli se a pracuj.

Měla jsem hlad, ale byla jsem tak nesoustředěně zaměstnaná hledáním jídla, že jsem o ně přišla. Pokud se nacházíme spolu s Martou jenom v té kuchyni, vzdáleni od Krista, smrti a vzkříšení, jsme v pokušení vidět naši službu jen jako způsob jak se ospravedlnit. Jsme lepší, když sloužíme, ale dělejme to v přítomností našeho Pana, Ježíše Krista. Jednou to může být u jeho nohou. V duchovním zamyšlení. Na bohoslužbách. V modlitební chvíli. Ale někdy jindy to může být zas cestou z Jeruzaléma do Jericha. Cestou z práce domů. Ve škole.

Kde je váš hamburger?
Ježíš řekl: "Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal" (J 4,34). Amen.

Otče Všemohoucí, Ty víš, že nám velice záleží na splněni svého posláni a na realizováni Tvé vůle. Vyznáváme, že chceme s bázní uvádět ve skutek své spasení a proto děkujeme Tobě za vše, co používáš k každodenním proměnám našeho smýšlení. Amen.